manetin_11
Po velkém úspěchu družstva starších v Úněšově jsme chtěli ukázat, že výsledek nebyla jen náhoda. Na trénink se nám nakonec nepodařilo dostat džberovou stříkačku, její oprava se již trochu zpožďuje, ale nakonec nástřik dvojice Jirka (pumpař), Mondula (stříkač) proběhl v Manětíně velmi vydařeně. Po loňských problémech se Mondula vytáhla a nastříkala nádherné dva pokusy. Letos poprvé jsme se dostali do kolize s gymnastickými závody sokola. I tak jsme dali dohromady družstvo mladších a starších. Svých prvních závodů si užil malý Filip. Ještě, že jsme jej dokázali přes zimu přemluvit k hasičině a stal se tak potřebným členem družstva. Družstvo mladších se sešlo v počtu akorát pět. Jednalo se o Filipa, Lucinku, Matese, Jirku a Honzu. Všichni si proto zaběhli oba dva pokusy. Jediným rozdílem byla výměna Filipa a Lucinky, kteří se rozdělili o pozici kapitána a čísla 6. První pokus s časem 158,43 + 110 trestných vteřinek nebyl příliš pěkným výsledkem a chtěli jsme se v druhém pokusu zlepšit. Je ale nutné říci, že se nejednalo o nejhorší čas prvních pokusů. V druhém pokusu se naše pomalu rozené družstvo zlepšilo na čas 132,59 s na dráze, stále ale bylo 90 trestných vteřin. Rovných 40 trestných bylo za neuvázané uzle. Caparti nám očividně zapomněli od braňáku v Úněšově zavazovat. Co s tím ale naděláme, teď už nic. Nakonec s časem 222,59 s obsadili kulaté 20. místo (z 27 družstev). Snad družstvu mladších přijdou v květnu lepší časy a hlavně lepší disciplíny, než je útok CTIF.
Starší soutěžili společně s dalšími 15-ti družstvy z celého okresu. Útok CTIF nám nikdy moc nevycházel, budiž příkladem loňských 135 vteřin. Letos jsme se chtěli ukázat. Do Manětína jsme nakonec odjeli v trošku skládané sestavě. Opět nám vypomohla Věrka z Úněšova. V prvním pokuse jsme zaběhli krásný čas na dráze 57,87s, ale dvacet trestných, za nepřeskočený vodní příkop a po špatné straně lavičky rozvinuté hadici nás úsměv zase přešel a přemýšleli jsme nad změnou v druhém pokuse. K druhému pokusu se proto na šestku postavil místo Renatky Dan a přišlo mučení v podobě vázání uzlů. Dan se do druhého pokusu všechny uzle naučil, ale opět jedenkrát nepřeskočený vodní příkop nás stál deset trestných vteřinek. Dalších pět trestných vteřin přišlo kvůli překroucené hadici. S čím jsme ale u dětí velmi spokojeni byl čas na dráze, který se rovnal číslu 51,73 s. Takový čas naši mladí nikdy nezaběhli a ukázali po nepovedeném prvním pokuse srdce a i do druhého pokusu se pustili s plnou parádou. Horší pak bylo zjištění u celkových výsledků, že zrovna deset vteřin za vodní příkop znamenalo, že se umístíme na pátém místě, oproti možnosti stanout na stupních vítězů. Ale už po čtvrté v poháru rady mládeže předvedlo družstvo starších výborný výsledek. V družstvu starších se v Manětíně představili jako kapitán Nikola, stříkala Mondula, pumpoval Jirka, číslo 6 Renatka s Danem, číslo 7 Týna, číslo 8 Věrka a číslo 9 Vojta.