Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


MCR_Sokolov

Je to již pár dní, co soutěž skončila, ale i tak bych se s Vámi ráda, jakožto členka SDH Úněšov, podělila o své cenné a jistě silně zaryté zážitky, které se těchto pár dní týkají. Měla jsem tu možnost vidět MČR jako divák i jako soutěžící. Ani nemusíte hádat, co je lepší. Stát na tartanu, pomalu dýchat, aby se Vám zklidnil ten divoký tep, pohlédnout vzhůru k tribuně a být velice blízko ohluchnutí díky zvukové kulise, kterou vytvářejí diváci.. ano, je to pocit k nezaplacení.

Proto, prosím, přijměte pár slov o průběhu Mistrovství, kterým nás prováděl náš věrný a samozřejmě velice trpělivý Josef Sak, náš pan TRENÉR, společně s asistentem trenéra, Tomášem Tyrem.

 

 Ve dnech 6.-8.7.2012 proběhlo MČR hry Plamen a dorostu SH ČMS v požárním sportu v Sokolově. Za Plzeňský kraj jsme sledovali výkony dětí z Manětína a dorosteneckých družstev chlapců z Obory a děvčat z Úněšova. Prodloužený víkend s sebou ovšem nepřinesl pouze hezké vzpomínky. Natěšená děvčata z Úněšova čekala ledová sprcha ihned po příjezdu. V domnění podpory manětínských dětí usedly svižně na tribunu. Okamžitě jim ale bylo sděleno, že fandit se nesmí, dokonce padla výhružka, že družstvo z Manětína bude diskvalifikováno kvůli chování fanoušků. Už po chvilce mlčení jsme začali být otrávení. Naše bubny, trumpety i ruce skoro utichly.. musely..

V sobotu odstartoval závod dorosteneckých družstev a jednotlivců. Po slavnostním pochodu se spustil běh na 100m s překážkami. Po pár rozbězích reprezentace obklopily start děvčata. Plzeň měla zastoupení hned v prvním rozběhu, dokonce s číslem jedna. Toto číslo nesla Monika Hlavinková, která si běžela pro osobní rekord ve výši 20:01s. My, fanoušci, jásali, ona se vztekala. Moc moc chtěla devatenáctkový čas.  Její prosby byly vyslyšeny a v druhém pokusu dosáhla času jejím srdcem vysněného- 19:82s. Další Plzeňák se skrýval pod číslem 16. Byla to Karolína Genttnerová. I ona dosáhla své vysněné „devatenáctky“ a to dokonce v obou pokusech. Slzy štěstí tekly nám.. i Káje samotné. Její nový rekord tedy činí 19:44s.

 

Napjatě jsme očekávali 1. pokus jednoho z našich nejsilnějších koní, byť s velkým handicapem, kterým byla poměrně vážná nemoc. Veronika Randová s číslem 31 se ale s nemocí prala velice dobře a v prvním pokusu se jí zapisoval čas 20:00s. Verča se ale nedala a v rozběhu druhém to tzv. napálila. Konečná hodnota jejího výkonu byla 18:98s a mezi námi, přihlížejícími fanoušky, počala vládnout zvláštní- „šťastně-překvapená“- nálada. Hodnotou tohoto pokusu jsme se totiž dostaly do vedení. Se skoro zataženým dechem jsme sledovaly rozběh Kristýny Kašparové, která na domácí soutěži v Plzni předvedla, že ani pro ni není těžké dosáhnout devatenáctkového času a…. povedlo se. Týnka si připisovala 19:75s, hodnota jí ale připadala pořád vysoká. V druhém pokusu tedy !šlápla do pedálů" a…. bohužel se jí to vymstilo. Za příčným břevnem chytala zajíce, který jí ale utekl, pokus byl tedy neplatný.

Adéla Vébrová, duše, do které se vkládaly také velké naděje, nezklamala. Do našeho společného součtu jsme připisovali hodnotu 18:42s- juchů!! Zbývaly poslední dvě děvčata našeho týmu a my už teď byly ve vedení.. Se zaťatými pěstmi jsme tedy čekali dál. Čekal nás rozběh Věry Šuchmanové. O Věrce se ví široko daleko, že 100m s překážkami jí nedělá žádný problém. Dokonce se momentálně pohybuje mezi nejlepšími dorostenkami této disciplíny. Ona přispěla do týmového součtu časem 18:82s, který se ale v druhém pokusu změnil na hodnotu 18:27s. S tímto časem v konečném vyhlášení skončila 6., následovala ji Adélka na 7. místě. Škoda jen, že se vyhlašovalo (pro nás s velikým překvapením) do 5. místa. Největší smolařkou „100vek“ za náš tým slavnostně vyhlašuji Michaelu Joudalovou. Ta odešla s dvěma neplatnými pokusu.

Tak.. je konec a my skutečně tuto disciplínu vyhrály!! Jaké byly naše pocity ? Já ani sama nevím.. radost z úspěchu (6 z 8 děvčat snížilo své osobní rekordy) vystřídal pocit strachu. Bály jsme se nadcházejícího dne. Snažily jsme se mezi sebou o tom nemluvit, ale tichem se nesly naše myšlenky.. všechny jsme myslely jen na neděli. Na den, který to všechno rozhodne. Čekalo nás toho více než v sobotu. V 7:30 jsme byly nahlášené na psaní testů, dále následovaly štafety, o kterých jsme věděly, že budou naší nejslabší disciplínou.. a útok. Ten útok, který vše rozhodne..

Nastala tedy neděle.. Jako první jsme napsaly testy, napětí by se dalo krájet, ale i tak jsme se vzájemně držely a podporovaly. V testche jsme neudělaly žádnou chybu, připisovaly jsme na naše konto další jedničku. Nastal čas štafet.. bylo nám jasné,  že v této disciplíně o prvenství přijdeme, ale i tak jsme bojovaly a odnesly jsme 4. místo s hodnotou 67:13s. Jedná se o čas, kterého jsme doposud nedosáhly, tudíž jsme měly další důvod k radosti, i když nešlo o medailovou pozici. Ty obsadily : Poniklá, Petroviče a Zličín. Naše štafeta se skládala z Věrky, Verči, Kájy a Týnky. V dalším pokusu se pouze prohodila Kája s Adélkou.

Fííííha, štafety jsme zvládly jak jsme nejlépe uměly a průběžně jsme držely druhou příčku společně s Petrovicemi. Čekal nás útok.. když nás konečně pustily na přípravnou základnu, cítily jsme ze sebe navzájem strach, obavy, zoufalost… Začaly jsme tedy vtipkovat. Ozývaly se hlášky typu: „Hele, holky, bacha… jsme sice na tréninku, ale Pepa říkal, že zkusíme i nástřiky, tak tam zůstaňte a Mončo, nezapomeň tam běžet, znáš se..“… apod. Všechny jsme se navzájem pobavily a trochu uvolnily. Nicméně byl čas jít na základnu tentokrát už opravdovou. Během 5ti minutového intervalu jsme připravily vše potřebné, Nikča s Míšou odměřily vzdálenosti pro značky a šlo se. Útok se nepovedl úplně na 100% a my si odnesly „až“ 3. příčku. Stalo se tak díky třísekundového prostřiku na jednom z našich proudů. Každopádně naše šance na titul neumíraly, neustále zde byla naděje, že pokud se mezi čas 28:66s (náš) a 28:93s (čas holek z Poniklé) někdo dostane, mohly jsme domů titul mistryň vézt my. Bohužel se jednalo o poměrně malý rozestup a nikdo se do něho už nestrefil. I když jsme si neobhájily titul mistryň ČR v požárním útoku z Litomyšle, dostaly jsme titul nový : VICEMISTRYNĚ ČR dorostu v požárním sportu pro rok 2012!!!