o pohár SDH Manětín
O pohár SDH Manětín
23.4.2016
První jarní závody a počasí se na nás trochu mračí. Nezbývá nám než doufat, že se nevyplní předpovědi o dešti. Když jsme dorazili k Manětínskému hřišti, čekalo nás nemilé překvapení – kvůli dodávce vody jsme si nemohli postavit altán na našem „tradičním místě“ nad dráhou, a tak jsme se rozhodli přesunout přímo na plochu hřiště, vedle Kožlanských. Sestavit po půl roce zase všechny ty tyčky správně dohromady byl opět nelehký úkol (Dle slov trenéra Hota: „Na to musí mít člověk tři roky vejšky…“. Takže, Polcíku, je to na tobě!).
Náš zelený altán byl za pomoci mnoha metrů izolepy nakonec přeci jenom postaven a my se mohli pohodlně usadit na lavičky, rozehrát partii pokeru či prší a vyčkávat vylosování našich startovních čísel.
Nejprve šlo na řadu Áčko mladších – s kapitánem Tomulou Plevků, číslem 6 – Ondrou, připojujícím hadici ke koncovce na startovní čáře, č. 7 – Matějem, spojujícím hadicové vedení za vodním příkopem, č. 8 – Kikinou, která s hadicemi překonává příčné břevno a č. 9 – Tomem Walterem, který spojuje před tunelem a na jeho konci vše opět předává Ondrovi. Matěj s Tomem pak u džberovek pumpují, seč jim síly stačí a Kikina s Ondrou se musejí trefit do domečků. Kustodi nám na tréninky také jeden takový krásný vyrobili, takže to jde jedna báseň. Na závěr ještě uvázat správné uzle a přiřadit technické prostředky a honem co cíle. Bohužel, Matějem přiřazená proudnice přesahuje ze stojanu
a k tomu se nám přidává pár dalších trestňáků. S jejich připočtením je výsledný čas 115,12s.
Béčko jde na start ve složení kapitán Matýsek, 6 - Kamilka, 7 - Miška, 8 - Jindra a 9 - Domča. Od rozhodčích je slyšet trocha zklamání, že kapitánem není „píšťalkový frája“ Blabenec, kterého si pamatují z loňského Plamenu. Matýsek ale tuto funkci zastal víc než dobře a ruku zvedl v čase 168,63 s. K tomu bylo připočteno 40 trestných bodů, mnoho za nepřeskočení příkopu, na nějž mají naši prckové ještě příliš krátké nožičky, či za špatně uvázané uzlíky, které se teprve pomalu učí.
Áčku v druhém pokuse na postu kapitána vypomohla Kamilka, sahající svým spoluzávodníkům sotva do pasu. Družstvo si odneslo stejný počet trestných bodů jako z prvního pokusu (přestože proudnice nakonec tentokrát nepřesahovala, i když se k tomu schylovalo) avšak horší čas. Započítával se mu tedy původní výsledek a na medailové umístění to bohužel nevypadalo.
U Béčka v druhém pokusu se Matýsek vystřídal Kamilku na postu č. 6 a jeho zase vystřídala jen o málo větší Verunka.
Ta měla malé problémy s píšťalkou, která ne a ne vydat správně hlasité zapískání. Družstvo nakonec ale přeci jenom odstartovalo a mohlo bojovat o rychlejší čas. Podobně jako větší kamarádi ale ani naši prckové svůj výsledek již nevylepšili.
Starší přicházeli k dráze už za drobného mrholení. Složení mančaftu „A“ bylo následující - Jirka, Michal, Klárka, Marek, Honza, Andrejka a Jana. Trať překonali za 52,90s. Pět trestných bodů jsme dostali za předčasné zvednutí ruky velitele Jirky.
Béčko - Lukáš, Pavel, Filip, David Jícha a nový přírůstek do týmu David Nový si vypůjčili Tomulu Plevku a také právě Jirku z Áčka. Odnesli si čas 61,91 a takřka stejný počet trestných bodů. Záhy tak měli čas dvojnásobný. V druhých pokusech, probíhajících za stále se zesilujícího poprchávání, se ani jedno z družstev starších nezlepšilo. Podařilo se jim kupříkladu prohodit nosič s vazákem. Současně s dokončením druhých pokusů se spustil suverénní déšť a my se rádi schovali pod náš pracně sestavený altán. Při vyhlášení se ale naši závodníci přeci jen museli vydat dešti vstříc. Ještě štěstí, že jsou diplomy zalaminované, jinak bychom z nich už jen těžko vyčetli, že mladší Áčko skončilo na 8., Béčko na 21. místě, starší A pak na 4. a B na 11. místě.